(p. 769) purapura pura-pura. [Tel. anuk.] adv. Much, greatly, మిక్కిలి. పురపురపొక్కు to sorrow bitterly, deeply, inconsolably. 'గురులార మీరు నాకై పురపుర బొక్కంగవలదు.' G. v. 235. ఆ దెబ్బకు వానిచెంప పురపురవాచినది his cheek swelled much form the blow. పురపురలాడు purapural-āḍu. v. n. To be eager, మిక్కిలి అపేక్షపడు. ఏదైనను తినవలెనని వానినోరు పురపురలాడుచున్నది he is eager for some food.