(p. 267) kāku kāku. [Tel.] n. Confusion. కలత. Pain. గాసి. 'గాలిరజోవ్యాప్తిగా కుజేసి.' Vasu. iv. 14. adj. Vain వ్యర్థము, శూన్యము కాకుచేయు kāku-chēyu. v. a. To throw into confusion. To outvie or outshine. కాకుపడు to be troubled, startled, or in confusion. T. iv. 153. కాకుపరచు to throw into confusion. 'చీకటికాటుకపిట్టలు కాకుపడన్, భాస్కరుండు కరజాలకముల్ వీకనిగడింప, తారలు వ్యాకులతందారెఖగములగుటన్భీతిన్.' T. iv. 153.