(p. 1166) vighātamu vi-ghātamu. [Skt.] n. A hindrance, obstacle, impediment, difficulty, stumbling-block. అడ్డంకి, ప్రతిబంధకము. Evil harm, damage, చెరుపు. A great blow, పెద్ద దెబ్బ. విఘాతించు or విఘాతముచేయు vighātinṭsu. v. a. To impede, hinder, obstruct, అడ్డంకికలుగజేయు. To spoil, injure, ruin, చెరుచు. To kill, చంపు.