(p. 1146) vākili vākili. [Tel. వా+ఇల్లు.] n. A door, a door way, a front yard. తలవాకిలి an entrance into a house, a gate way, ద్వారము, గృహద్వారము. plu. వాకిండ్లు, వాకిళ్లు or వాకిళులు. Gen. వాకిటి. Loc. వాకిట. 'అది గోకృష్ణుడువచ్చెనననెంతపనియైన, వదలివత్తురుతలవాకిళులకు.' N. ix. 293. వాకిటిలెంకలు porters, door-keepers, ద్వారపాలకులు. వాకిలితలుపు the house door. వాకిట ఉండు to stop at the door, to be in menses.