(p. 791) penayu penayu. [Tel.] v. n. To twine, కలయు. To struggle, to be implicated. పెనగు. 'రూపు పేరు రెండు రూఢితో గలిగిన, పేరురూపు క్రియను పెనసియుండు.' Vēma. 361. పెనపు penapu. v. a. To cause to be entwined, పెనయజేయు. To unite, కలుపు. To cause to be twisted, పెనచు. To cause to struggle. n. A quarrel. వివాదము. Enmity, విరోధము. పెనపరి penap-aṛi. n. A quarrelsome person, వివాదశీలుడు. One who is fond of creating enmity, భేదశీలుడు.