(p. 1158) vālāyamu vālāyamu. [Tel.] n. Force, compulsion, నిర్బంధము. adj. Inevitable, అనివార్యము. Constant, నిరంతరము. వాలాయముగా vālāyamu-gā. adv. Positively, certainly, undoubtedly, అవశ్యము, సిద్ధముగా, రూఢిగా. (Also, less correctly) usually, often, commonly. వాడుకగా. 'ఆరాజువాలాయంబుగా ధరణింబుట్టగలండట.' KP. v. 100. 'మాయాపద బాపుము వాలాయమశక్తులము, దుర్బలస్యబలంరాజాయనియజేయు ద్రిజగన్నాయకు జక్రధరునిన్నేనమ్మితిని రీహ.' R. iii. 66.