(p. 1233) vyavahitamu vy-ava-hitamu. [Skt.] adj. Covered, concealed, అవృతమైన. Parted, separated. Not immediate, not direct వ్యవధానముగల. వ్యవహితుడు vy-ava-hituḍu. n. One afar off. దూరముననున్నవాడు. 'అంతరిక్షంబునం దతివ్యవహితుండునందు నిందింప గారణంబేమి నాకు.' Naish. ii. 160.