(p. 1233) vyasanamu vyasanamu. [Skt.] n. Grief, sorrow, affliction, passion, pain. దుఃఖము, చింత, విచారము. A fault, vice. దోషము. A calamity, విపత్తు. M. V. ii. 42. వెలది, జూదంబు, పానంబు, వేట, పలుకుప్రల్లదంబును దండంబుపరుసదనము, ధనము వమ్ముచేయుట, ఇవి సప్తవ్యసనములు. 'నిరతనసువ్యయవ్యసనము.' P. i. 825. వ్యసనకరమైన vyasana-ka-ram-aina. adj. Grievous. దుఃఖజనకమైన. వ్యసనపడు vyasana-paḍu. v. n. To sorrow, to suffer grief. చింతపడు, దుఃఖించు. వ్యసనార్తుడు vyasan-ārtuḍu. n. One who is afflicted, or is suffering pain or calamity. విపత్తుగలవాడు. పీడింపబడినవాడు. వ్యసని vyasaṇi. adj. Vicious, unfortunate, distressed. దుష్టుడైన, భ్రష్టుడైన, దుఃఖపడే.